U okna stojím, usnout nemoha, a vlaky stále srdcem projíždějí odněkud z dálky, kde se obloha opírá o tvá ňadra, jež se chvějí a jejichž horký. nepokojný dech rozkmital hvězdy na všech obzorech, až jedna slétla od tebe, má milá, a celého mne tu noc ...
Jak peníz tiše položený slepci jsi tu můj podzime jak peníz tiše položený slepci jste tady vy dny mé Ty krásná větrnosti čistá mi v dýmu natí dětství vracíš zpět a zase žádostiv se vracím v stará místa svou lásku povědět Chudobě tvé a lidské bídě...