Kaplička v poli malá, při cestě tady stojí, pomalu zarůstá plevelem a travou. Z nedalekého lesa cítit je vůně chvojí, jdu a věřím,že zvolila jsem cestu pravou.
Všechny cesty snad někam vedou, kamínky do nohou tě někdy tlačí. Nediv se, že na špatnou...
Zvonek zvoní a nikdo dveře otevřít nejde, ve tmě pod tvými okny sám a smuten stojím. Věřil jsem, že to špatné jednou přejde, teď přiznávám - o lásku tvou se bojím.
Jako bych spatřil za záclonou tvůj stín, možná, že se mi to jenom zdálo. Tak rád byc...
Čtyřlístek pro štěstí v památníku založený mám, zda-li si ještě vzpomeneš, že našli jsme jej spolu? I ten čas shovívavější snad byl tenkrát k nám, jen já věřila, že budem k sobě připoutáni, jako loďka k molu.
Nevím, zda mohou se stočit mé kroky do míst, kde snad je ta pomyslná brána, která nevede do pekel, ale věřím celé roky, že vyvede mne do sluncem zalitého rána.
Čekám snad na nějaký veliký zázrak? Ne, mně postačí, když usmějí se tvé oči, dojetím ...