Z trávy jsem oči k nebi zved,
a chvíli o zem opřel svoje záda,
mezi plevel, který ještě nevykvet.
V tom místě asi nejlíp se mi bádá.
Stromu stín slunce z nebe maže,
a vítr mezi listy proletí,
někdy jen paprsek, jak nejisté páže,
v návalu odvahy se tváře dotkne ti.
A už mizí, okamžik, kdy se přede,
nejlepší střípky, které jsou bez ceny,
tahle směs vůní, ta pokaždé mě svede,
a když rozplyne se, tak jsem ztracený.
Má být ten okamžik velkým cílem snahy?
Mám jeho hodnotu si celou uloupit?
A když ho chytím, tak mi přestane být drahý?
Je lepší hladovět, nebo se cítit syt...
a chvíli o zem opřel svoje záda,
mezi plevel, který ještě nevykvet.
V tom místě asi nejlíp se mi bádá.
Stromu stín slunce z nebe maže,
a vítr mezi listy proletí,
někdy jen paprsek, jak nejisté páže,
v návalu odvahy se tváře dotkne ti.
A už mizí, okamžik, kdy se přede,
nejlepší střípky, které jsou bez ceny,
tahle směs vůní, ta pokaždé mě svede,
a když rozplyne se, tak jsem ztracený.
Má být ten okamžik velkým cílem snahy?
Mám jeho hodnotu si celou uloupit?
A když ho chytím, tak mi přestane být drahý?
Je lepší hladovět, nebo se cítit syt...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pozdní lítost - Ondřej Grebík
V kostele v zadní lavici každý večer sedí muž vlasy bílé – shrbený v jeho srdci ...
Řeka života - Ivana Knetlová
Život plyne jako řeka, přes kameny dne tu stéká, dává napít, zvedá silou, v ruce...
Moja Líza - Ondřej Grebík
Napadlo mě zčistajasna že se dám do malování zvěčním naši novou kozu nikdo mi v ...
V kostele v zadní lavici každý večer sedí muž vlasy bílé – shrbený v jeho srdci ...
Řeka života - Ivana Knetlová
Život plyne jako řeka, přes kameny dne tu stéká, dává napít, zvedá silou, v ruce...
Moja Líza - Ondřej Grebík
Napadlo mě zčistajasna že se dám do malování zvěčním naši novou kozu nikdo mi v ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva