Zrcadlo času - Petronila Ševčíková
Na půdě leží staré zrcadlo,
v rámu má prach a tichý stín...
kdysi v něm mládí zářilo,
dnes vrací vzpomínku
k létům minulým..
Vidělo smích i slzy,
sváteční šaty, obyčejný den...
a přece v sobě stále drží
ten krásný první jarní sen...
I já byla mladá
a měla krásnou tvář...
žádoucí jsem si připadala...
pročítala lásky snář...
A každý rok pozvolna
ztrácel svůj svižný krok...
I tvář se změnila...
nejedna vráska jí přibyla...
A na cože se mě to ptáš?
Na zrcadlo času?
Když se zavřenýma očima
do něj se podíváš,
možná ti ukáže -
mládí krásu...
PeopleSTAR (0 hodnocení)