Když tak na tebe hledím v tichu pokoje sedím chce se mi křičet z plných plic jsme obyčejní lidé, ne parta hic. Nám přece ke spokojenosti stačí když slyšíme sladký zpěv ptačí jen z drobných radostí žijem na lásku, štěstí, z pohárků pijem. Nežádáme toho na životě moc nám stačí ke štěstí měsíčná noc. To když láska do pokoje vklouzne tvé objetí je tolik vroucné. Co má větší cenu nežli láska? Ale vždy je to určitá sázka. Miluj věrně, nepodváděj nikdy pak nepoznáš, co je beznaděj.