Vzpomínky po řece odplavou
Ty jsi mi připomenul někoho
a já na něj už chtěla zapomenout.
Vím, že je to rozloučení nadlouho,
jen ale smutku - nepodlehnout.
Jsou to překrásné vzpomínky,
ale teď už trochu bolí,
rád jsi miloval blondýnky,
jen na důvěře, láska stojí.
A když se ta důvěra ztratí,
už není nic, jako bývalo,
smutkem si člověk život krátí,
jak krásně se při měsíčku snívalo.
Měsíc nad mým smutkem
jen tiše kroutí hlavou,
čeho ses bál, teď je skutkem,
vzpomínky na lásku, po řece odplavou.
Až v moři jejich cesta skončí,
do hukotu vln proniknou,
smutně se i s řekou loučí,
až v hloubi oceánu zaniknou.
PeopleSTAR (4 hodnocení)