BOŽE MŮJ
Prcku měla malou,
jako knedlíček,
vpředu švestku zralou,
v líčku dolíček.
Bože, musím za ní ven,
hlava se mně točí,
je to přelud nebo sen,
ztrácí se mi z očí.
Uhořel bych v obětí,
kdyby se tak stalo,
závisti i dojetí,
nebylo by málo.
Kdyby sama spojit chtěla,
naše vlahá, nahá těla,
opojení, co nás měla ,
píseň ráje by nám pěla.
Skutečnost se touze vyhne,
srdce potom studem jihne,
odvaha se kolem mihne,
a cos dole náhle splyne.
Cudný úsměv, šaty zvedá,
přesto Blaženka jej střeží,
nikdo zpět věneček nedá,
smutek mi do srdce běží.
-oho-
PeopleSTAR (3 hodnocení)