Čím jsem, řekni, čím jen jsem?
Vynuceným úsměvem
vprostřed nenávisti,
stromem v létě,
jemuž nenarostlo listí
a nábřežím,
tam, kde neprotéká řeka
Šatnou,
v níž se nikdo nepřevléká,
dlaní solitéra -
nemá, komu pohladil by tváře,
ostrou špičkou pera,
bez inkoustu, tuše, kalamáře,
zrnem pšenice
ležícím na skalisku,
mořskou krevetou
v rozlehlých dunách písku,
vínem k přípitku jsem,
avšak bez sklenice,
mračnem, které nedosáhne na nebe
Tím vším bývám,
možná ještě více,
jsi-li vzdálená
a já jsem bez Tebe.
Vynuceným úsměvem
vprostřed nenávisti,
stromem v létě,
jemuž nenarostlo listí
a nábřežím,
tam, kde neprotéká řeka
Šatnou,
v níž se nikdo nepřevléká,
dlaní solitéra -
nemá, komu pohladil by tváře,
ostrou špičkou pera,
bez inkoustu, tuše, kalamáře,
zrnem pšenice
ležícím na skalisku,
mořskou krevetou
v rozlehlých dunách písku,
vínem k přípitku jsem,
avšak bez sklenice,
mračnem, které nedosáhne na nebe
Tím vším bývám,
možná ještě více,
jsi-li vzdálená
a já jsem bez Tebe.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Básník - Petronila Ševčíková
Myšlenky se rozeběhly, jak řeky proud... velbloud prošel uchem jehly... a básník...
A já?- Petronila Ševčíková
A já? Tma rozhodila své sítě... rudou růži jsi mi dal... mé rty šeptaly: miluji ...
Schovám tě do svého srdíčka - Dana Drexlerová
Až hroznové listí zoranžoví a budou z něj podzimní sluníčka? To chtěl bys vědět?...
Myšlenky se rozeběhly, jak řeky proud... velbloud prošel uchem jehly... a básník...
A já?- Petronila Ševčíková
A já? Tma rozhodila své sítě... rudou růži jsi mi dal... mé rty šeptaly: miluji ...
Schovám tě do svého srdíčka - Dana Drexlerová
Až hroznové listí zoranžoví a budou z něj podzimní sluníčka? To chtěl bys vědět?...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva