Déšť

Na okna bubnují kapky deště,
dolů chce spadnout snad celé nebe.
A já tě tolik toužil vidět ještě,
nikoho tolik nemiluji, jenom lásko tebe.

Kapky deště padají a slzy kanou,
jak nerad bych tebe ztratil, lásko má.
Z tvých slz se snad potoky stanou,
já netušil, jak veliká je láska tvá.

Snad jsem ti neříkal vždycky pravdu,
můžeš mi to lásko klidně vyčítat.
Neuposlechl jsem ani jednu dobrou radu
a chyby teď mohu jen sám sobě přičítat.

Připadám si jak v slzavém údolí
a vypadá to, že sluníčko hned tak brzy nevyjde.
Věř mi, že výčitky svědomí mně zabolí
a dlouho bude trvat, než znovu láska přijde.

Snad se vrátí zpátky až déšť ustane,
já už neudělám chybu stejnou.
Z tváří jí setřu slzy a ona u mne zůstane,
na naší lásku pak vzpomínat budem jednou.