Včera mne cos udivilo, byly to mé ruce,
letěly mi k srdci, padly k němu prudce,
vlny dvě tam o břeh bily,
ty mne taky udivily.
Byla jsem jak rosná louka ranní,
bílý kůň se pásl na ní,
odvčíra jsem, bože, celá jiná,
rostou na mně hrozny vína.
Ráda bych se sester, ráda bych se ptala,
proč jsem jako louka rozkvétala,
proč a proč jsem... jak to jenom říci ...
jsou snad muži loupežníci?
letěly mi k srdci, padly k němu prudce,
vlny dvě tam o břeh bily,
ty mne taky udivily.
Byla jsem jak rosná louka ranní,
bílý kůň se pásl na ní,
odvčíra jsem, bože, celá jiná,
rostou na mně hrozny vína.
Ráda bych se sester, ráda bych se ptala,
proč jsem jako louka rozkvétala,
proč a proč jsem... jak to jenom říci ...
jsou snad muži loupežníci?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
ZPÍVAL DEN - Ladislav Stehlík
Zpíval den. Dálka plynula nad splavem tvého těla. Zpíval den. Závrať z minula se...
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
ZPÍVAL DEN - Ladislav Stehlík
Zpíval den. Dálka plynula nad splavem tvého těla. Zpíval den. Závrať z minula se...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva