Vzkázala mi,
buďme známí...
se slzami.
Nejsme zváni,
dost již hraní
na rozhraní.
Vzkázal jsem jí,
blíže k zemi,
těžko je mi.
Když jen známí,
tak i sami
bez ustání.
Nemohu již,
být tobě blíž,
o čem ty sníš.
Ach můj bože,
sen, protože...
a jen to vše?
Je mi líto,
jak i vzít to
dvouhry síto.
Cesty vedly,
touhy svedly,
strop si zvedly.
buďme známí...
se slzami.
Nejsme zváni,
dost již hraní
na rozhraní.
Vzkázal jsem jí,
blíže k zemi,
těžko je mi.
Když jen známí,
tak i sami
bez ustání.
Nemohu již,
být tobě blíž,
o čem ty sníš.
Ach můj bože,
sen, protože...
a jen to vše?
Je mi líto,
jak i vzít to
dvouhry síto.
Cesty vedly,
touhy svedly,
strop si zvedly.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jen jediná
Je jiná, nevinná, vnímá svět svýma i tvýma očima, počíná si príma skrytě. Jen je...
Obyčejně
S obličejem běžným tah, co myslí běží, v dosah smysly stěží. Myšlenka vyleká, t...
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Je jiná, nevinná, vnímá svět svýma i tvýma očima, počíná si príma skrytě. Jen je...
Obyčejně
S obličejem běžným tah, co myslí běží, v dosah smysly stěží. Myšlenka vyleká, t...
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva