Vzkázala mi,
buďme známí...
se slzami.
Nejsme zváni,
dost již hraní
na rozhraní.
Vzkázal jsem jí,
blíže k zemi,
těžko je mi.
Když jen známí,
tak i sami
bez ustání.
Nemohu již,
být tobě blíž,
o čem ty sníš.
Ach můj bože,
sen, protože...
a jen to vše?
Je mi líto,
jak i vzít to
dvouhry síto.
Cesty vedly,
touhy svedly,
strop si zvedly.
buďme známí...
se slzami.
Nejsme zváni,
dost již hraní
na rozhraní.
Vzkázal jsem jí,
blíže k zemi,
těžko je mi.
Když jen známí,
tak i sami
bez ustání.
Nemohu již,
být tobě blíž,
o čem ty sníš.
Ach můj bože,
sen, protože...
a jen to vše?
Je mi líto,
jak i vzít to
dvouhry síto.
Cesty vedly,
touhy svedly,
strop si zvedly.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzim
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva