Slyš ty mne, čtyrlístku, slyš ty mne, jeteli,
nyní mu nesmím již říkati příteli,
když jsme se už políbili,
musím říkat ty můj milý.
Snad to je klam, snad horce jen sním,
zavřu-li oči, oba je zřím,
přítel, ten na smrt je bílý,
směje se, zpívá si milý.
Čtyrlístku, necítíš Někdo nás, zdá se mi,
poházel tichounce bílými růžemi.
A tišeji, tišeji mnohem
zašeptal sbohem.
On! Přítel! Zachází! Zašel již bezmála,
kéž by se ohlédl, bych se naň usmála.
Neohléd. Zašel. Co je mu?
Teď mohu už jen k milému.
nyní mu nesmím již říkati příteli,
když jsme se už políbili,
musím říkat ty můj milý.
Snad to je klam, snad horce jen sním,
zavřu-li oči, oba je zřím,
přítel, ten na smrt je bílý,
směje se, zpívá si milý.
Čtyrlístku, necítíš Někdo nás, zdá se mi,
poházel tichounce bílými růžemi.
A tišeji, tišeji mnohem
zašeptal sbohem.
On! Přítel! Zachází! Zašel již bezmála,
kéž by se ohlédl, bych se naň usmála.
Neohléd. Zašel. Co je mu?
Teď mohu už jen k milému.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva