DÍVKA A ČTYŘLÍSTEK - Fráňa Šrámek
Slyš ty mne, čtyrlístku, slyš ty mne, jeteli,
nyní mu nesmím již říkati příteli,
když jsme se už políbili,
musím říkat ty můj milý.
Snad to je klam, snad horce jen sním,
zavřu-li oči, oba je zřím,
přítel, ten na smrt je bílý,
směje se, zpívá si milý.
Čtyrlístku, necítíš Někdo nás, zdá se mi,
poházel tichounce bílými růžemi.
A tišeji, tišeji mnohem
zašeptal sbohem.
On! Přítel! Zachází! Zašel již bezmála,
kéž by se ohlédl, bych se naň usmála.
Neohléd. Zašel. Co je mu?
Teď mohu už jen k milému.
PeopleSTAR (1 hodnocení)