Dušičková - Tafofil

Přišel jsi na hřbitov, můj milý
postát mi u hrobu na chvíli..
Šeptáš, že smutno je beze mě
a přitom díváš se do země...
A já se tě vlhce dotýkám,
já jsem ta mlha, co bůhvíkam
plyne a padá ti do vlasů
jsem tady s tebou - NE v Parnasu.
Jsem vítr, co fouká ti pod tričko
ty prsty jsou moje, co maličko
necudně ti tam brouzdají
šimrají, pokoj nedají...
Jsem světlo hvězdy i měsíce,
jsem kapka deště, jediná z tisíce
jsem vločka sněhu, co po roce
tě zastudí, když přijdou Vánoce..
Přelétám v tónech sonáty
skrze tvůj nosík placatý
vždyť to jsem já-ty tóny v ní,
co celého tě zaplní...
Jsem kyslík, co vdechneš do plíce,
plamen, co hřeje od svíce
jsem vůně kávy i svítání,
co s ránem tě stále dohání..
Tak proč se zamknout v tichém bolu,
jsem tady s tebou, jsme pořád spolu....
Zdroj Facebook