Horečka - Václav Hrabě

(Blues cynické holky)
I když tu bude skandál
já vám to zazpívám
a možná, že to bude pro zasmání.
Takové věci říká
člověk jen sobě sám.
Tak odpusťte mi špatné vychování!
Nebýt tu zkažená - nevíte o ničem!
Tak tedy - tuhle noc -
jsem spala s měsícem!!
Potkala jsem ho večer, tak náhle jako strach.
Stál na mostě, díval se do tmy dolů.
Ptám se ho: "To jsi básník a nebo sebevrah?"
A on řek: "Pojď! Budeme smutní spolu!"
Byla to horečka a nebo mámení?
Dnes v noci měsíc usnul
na mém rameni.
Ráno mi řek', když hledal svůj ušmudlaný svetr
Není to legrace na nebi noc co noc.
Na místo růže v klopě mít přesný dozimetr.
Koho se dovoláš na nebi o pomoc?
Už na mne nečekej! A kup si někde rum!
Zítra si nad palmami přijde
pro mne stroncium!
A potom odešel.
A nemám o něm zprávy.
Jen blues, jak měsíc zapadl a ztich.
Prvně a naposled.
Blizoučko u mé hlavy.
No, tak se smějte! Však vás přejde smích!
Vyjdete ven a roztřese vás zima.
To po nebi se loudá
můj miláček.
Má kruhy pod očima.