Ovce se k sobě choulí na salaši, na loukách mráz je všechny straší. Ulehnou do sena bača a Anička, hlasitě bijí roztoužená srdíčka.
Netřeba z mrazu mít stres, hřeje je láska a ovčácký pes. Zatím co mráz pálí pupeny v sadu, bača své milé laská vnadu.
Milování střeží stříbrný měsíček, přizval hvězdy k počítání hubiček. Vzdechy něžné lásky šíří se nocí, daleko v horách vyjí šedí vlci. Ovčí rouno teplem nahá těla halí, skutečnou lásku ani mráz nespálí.