Horský potok - Petronila Ševčíková
Z vrcholku hory stéká potůček do údolí.
Po cestě dolů nabývá na síle.
Voda přeskakuje kameny a
přitom si tiše prozpěvuje.
V její písni zaznívá jarní déšť...
letních bouřek čas...
podzimní ozvěna babího léta...
i zimních rolniček hlas.
Nebe v ní pere obláčkům bílé košile
a večerní vánek jí přináší nové nápěvy.
Ráda sedám na jeho břeh...
naslouchám něžnému šumění...
má ruka noří se do té stříbřité
spěchající vody... a náhle
v dlani drží bílý oblázek.
Srdci podobá se...
obdivuji se té jemné kamenné kráse...
Jistě ležel na dně soustu let...
A tak jen sedím tiše
a nechám si jeho příběh vyprávět...
PeopleSTAR (1 hodnocení)