I když tvůj úsměv netrval dlouho,
ale já si jej budu pamatovat,
přitom už nechybělo mnoho,
ale to bych nesměl pochybovat.
Pochybovat o lásce tvojí,
tvůj úsměv, falešný se zdál,
teď nás těžko něco spojí,
slyším, jakoby se satan smál.
Snad mé věčné hlouposti,
že slepě každému věřím,
chybí mi tyhle schopnosti,
co vydržím, to si změřím.
Ale těžko se s tím vyrovnávám,
už ani nevěřím v dobrý konec,
že mi ubližuješ, stále nepřiznávám,
vždy vše končí a zazvoní zvonec.
Konec je lásky, konec je všeho
a já stále snad nosím růžové brýle,
pořád nevidím na tom nic zlého
a mně ke štěstí s tebou, stačila by chvíle.
Bych poznal, že mě ráda máš,
že tvůj úsměv patří jenom mně,
v letní noci se mi odevzdáš
a bude nám spolu příjemně.
PeopleSTAR (7 hodnocení)