Chtěla bych nahlédnout
do hlubin Země.
Z vrcholů hor se rozhlédnout,
ta touha, stále je ve mně.
Na vrcholky hor se vyšplhat,
po strmých kamenných cestičkách,
po cestě horské kvítí natrhat,
brouzdat se rosou - v trávníčkách.
Tolik bych si toho přála,
jen ten čas mi nějak nezbývá,
pohledem na svět, srdce hřála,
nad tím lítost, člověk neskrývá.
A přesto je to přání skromné,
snad nakonec se přece vyplní,
je to, jako by jsi sbíral drobné,
jen jeden sen, ten se nesplní.
Bych na cestě ještě potkala lásku,
bych ještě jednou šťastna byla,
ráda přehlédnu nějakou tu vrásku,
by na tebe, nejedna vzpomínka zbyla.
do hlubin Země.
Z vrcholů hor se rozhlédnout,
ta touha, stále je ve mně.
Na vrcholky hor se vyšplhat,
po strmých kamenných cestičkách,
po cestě horské kvítí natrhat,
brouzdat se rosou - v trávníčkách.
Tolik bych si toho přála,
jen ten čas mi nějak nezbývá,
pohledem na svět, srdce hřála,
nad tím lítost, člověk neskrývá.
A přesto je to přání skromné,
snad nakonec se přece vyplní,
je to, jako by jsi sbíral drobné,
jen jeden sen, ten se nesplní.
Bych na cestě ještě potkala lásku,
bych ještě jednou šťastna byla,
ráda přehlédnu nějakou tu vrásku,
by na tebe, nejedna vzpomínka zbyla.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva