Chtěla bych nahlédnout
do hlubin Země.
Z vrcholů hor se rozhlédnout,
ta touha, stále je ve mně.
Na vrcholky hor se vyšplhat,
po strmých kamenných cestičkách,
po cestě horské kvítí natrhat,
brouzdat se rosou - v trávníčkách.
Tolik bych si toho přála,
jen ten čas mi nějak nezbývá,
pohledem na svět, srdce hřála,
nad tím lítost, člověk neskrývá.
A přesto je to přání skromné,
snad nakonec se přece vyplní,
je to, jako by jsi sbíral drobné,
jen jeden sen, ten se nesplní.
Bych na cestě ještě potkala lásku,
bych ještě jednou šťastna byla,
ráda přehlédnu nějakou tu vrásku,
by na tebe, nejedna vzpomínka zbyla.
do hlubin Země.
Z vrcholů hor se rozhlédnout,
ta touha, stále je ve mně.
Na vrcholky hor se vyšplhat,
po strmých kamenných cestičkách,
po cestě horské kvítí natrhat,
brouzdat se rosou - v trávníčkách.
Tolik bych si toho přála,
jen ten čas mi nějak nezbývá,
pohledem na svět, srdce hřála,
nad tím lítost, člověk neskrývá.
A přesto je to přání skromné,
snad nakonec se přece vyplní,
je to, jako by jsi sbíral drobné,
jen jeden sen, ten se nesplní.
Bych na cestě ještě potkala lásku,
bych ještě jednou šťastna byla,
ráda přehlédnu nějakou tu vrásku,
by na tebe, nejedna vzpomínka zbyla.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
VŮBEC SE NEBRÁNÍM
V myšlenkách bloudím a na všechno jsem sám. Tak korunou si hodím, snad štěstí - ...
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
V myšlenkách bloudím a na všechno jsem sám. Tak korunou si hodím, snad štěstí - ...
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva