Ještě jednu šanci ..

Nikdy jsem nemyslel,
že budu tohle psát tobě,
ale choval jsem se jak kokot, ale choval jsem se blbě.

kazdy den vzpomínám na ty chvíle,
když byli jsme spolu venku,
tak řekni mi "zasranej debile" klidně
jen ať jsme zase spolu venku.

tak prosím, promiň mi to,
ted směju se o hodně míň
tak cokoliv splním
oznámím, že jsi pro mě vším.

sere mě, že jsem si nejcennějšího
tak strašně pozdě všiml,
tak vrať se prosím, dělej mi zas spolujezdícího.

tahle básnička mě napadla,
když se řekne krása, Lucka, láska
jsou to všechna synonyma, radši už žádnýho práska.

promiň jednou ještě,
už se to nestane príště,
tak aspoň jedno slovo na mě,
to "zobrazeno" už je moc deprimující pro mě.

Tohle opět napsal můj kámoš .. neskutečně mi chybí a nevím co mám dělat .. mám mu odpustit nebo ne? vlastně ani není co odpouštět .. mám ho ráda, chybí mi .. tak co řeším?