Kde znovu začít, ale nevím

Najednou se všechno propadá,
nejedna černá myšlenka mě napadá.
Život není jen smích a radost,
přesto chci poděkovat za dost.

Zmizela pevná půda pod nohama,
štěstí, láska je už za horama.
Do budoucna smutně hledím,
kde znovu začít, ale nevím.

Tolik je v životě, tolik je cest,
ale jen jedna ke štěstí může vést.
A já vždy tou špatnou kráčím,
proto káru života - sama stále tlačím.

Najde se někdo, kdo mi s ní pomůže?
Bojím se jen pomyslet na muže.
Ze začátku tě má každý rád,
ale nakonec je z něho jenom kamarád.

Je velmi složitá alchymie lásky,
z nešťastné zbudou jenom vrásky.
Mám pocit, že se topím v bahně,
tolikrát jsem poznala, jak je na dně.

A odpíchnout se ode dna - není lehké,
vždyť láska i to štěstí je velmi křehké.
Bolest a trápení mi srdce svírá,
poslední ale co mi zbývá - je přece víra.