Tři roky čas dlouhý je nebo krátký,
osud život odvál jak vánek peříčko z dlaní.
Vzpomínky nutí mě vracet se zpátky,
již se mnou nemůžeš vítat nová svítání.
Byla jsi mého domova mládí nejdražší krov,
odešlas navždy v noci prý snad v jednu.
Nyní mám pro tebe jen vděčných slov,
vždyť maminku máš vždy jen jednu.
Nemohu spočítat probdělých nocí,
které i kvůli mně jsi prožila.
Dokud mohla se snažila vždy pomoci,
mateřská láska vždy nad vším vítězila.
Zářivě svítí plamen svíce hřbitovní,
na růži pro tebe ukápla slza malinko.
Má mysl teď veršem o tobě sní,
stále tě miluji, nejdražší maminko.
osud život odvál jak vánek peříčko z dlaní.
Vzpomínky nutí mě vracet se zpátky,
již se mnou nemůžeš vítat nová svítání.
Byla jsi mého domova mládí nejdražší krov,
odešlas navždy v noci prý snad v jednu.
Nyní mám pro tebe jen vděčných slov,
vždyť maminku máš vždy jen jednu.
Nemohu spočítat probdělých nocí,
které i kvůli mně jsi prožila.
Dokud mohla se snažila vždy pomoci,
mateřská láska vždy nad vším vítězila.
Zářivě svítí plamen svíce hřbitovní,
na růži pro tebe ukápla slza malinko.
Má mysl teď veršem o tobě sní,
stále tě miluji, nejdražší maminko.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
SRDCE - Jana Polcarová
Z anatomie znám srdce jako svalový orgán Ale kdo ví, co srdce prožívá Jak trápí ...
Začátek adventu s Mikulášem
Mlha a chlad zimy leze až za límec, žezlo přebírá opět měsíc prosinec. Na náměst...
Cestou k nádraží - Günter Eich
( přeložila Michaela Jacobsenová) Továrna mlčí, pustá ve svitu měsíce. Jak málo ...
Z anatomie znám srdce jako svalový orgán Ale kdo ví, co srdce prožívá Jak trápí ...
Začátek adventu s Mikulášem
Mlha a chlad zimy leze až za límec, žezlo přebírá opět měsíc prosinec. Na náměst...
Cestou k nádraží - Günter Eich
( přeložila Michaela Jacobsenová) Továrna mlčí, pustá ve svitu měsíce. Jak málo ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva