Krabice se vzpominkami

Otevřu víko sundám ten papír,
Je mi to líto a hned se ztratím.
Vzpomínky vrací se mi zase zpátky,
Vzpomínám jak tě miluji na plné obrátky.
Tolik dnů po tvém boku,
jako bych psala do nějakého bloku.
Ta krabice schovává moc vzpomínek,
tolik skvělých chvilek.
Jediný co mi zbylo je prázdná nástěnka,
a naše společná vytisknutá fotka.
Jen pár blbostí od tebe,
a když koukám na ně tak mě u srdce zazebe :(
Chci ti říct tolik věcí,
ale už to není to políbení, obejmutí.
Miluji ty chvíle když jsme sami,
ty chvíle když jsme dělali to,co máme oba rádi.
Když už jsme konečně spolu je to tak parádní,
ale čas tak neskutečně uhání ...
S úctou můžu klidně říct,
miluji tě stále nic míň, nic víc.
Miluju, nezapomenu, navždy budeme spolu,
otevřela jsem oči, a probudila se ze snu.