Myšlenky noří se do hlubin,
svůj svět jen dobra si tam tvořím.
Spravedlnost pro hodné lidi neexistuje?
Který tvor to takto zařizuje?...
Pořád padám a snažím se vstávat,
komu tu lásku já mám dávat?
Neváží si toho co dělám,
prosím vás, já už moc sil nemám.
Proč člověk, který mě rozbil na kousky,
má se naprosto božsky?
Nic špatného nikomu nepřeji,
ale kdy já se zase usměji?
Je sobectví myslet také na sebe?
Ano to je, v této době.
Všechno je špatně, nic není jak má být,
ve vlastním životě, vše co mám, na to já musela dřít!
Snaha ukázat všem záření optimismu,
to bylo něco, ale nevyšlo to, tady máte pesimistu.
Ta naděje, ten plamínek už umřel,
vstup do mého světa se uzavřel...
PeopleSTAR (3 hodnocení)