Krajina posedlá tmou,
vzpomínky do sedla zvou.
Nutí mne vrátit se tam,
kde budu na věky sám.
Kde místo úsměvů tvých,
čeká jen řada snů zlých.
A místo lásky nás dvou,
krajina posedlá tmou.
Když západ v očích mi plál,
s tebou jsem naposled stál.
I když jsi čekala víc,
přijel jsem tenkrát ti říct.
Že mám tě na každej pád,
jedinou na světě rád.
A pak jsem zase jel dál,
když západ v očích mi plál.
Proč jsem se vracel tak rád,
proč jsem měl touhu se smát.
Když cestou řekli mi Joe,
ta nikdy nebude tvou.
Že láska zmizí jak dým,
to dneska proklatě vím.
Jedno však musím se ptát,
proč jsem se vracel tak rád?
vzpomínky do sedla zvou.
Nutí mne vrátit se tam,
kde budu na věky sám.
Kde místo úsměvů tvých,
čeká jen řada snů zlých.
A místo lásky nás dvou,
krajina posedlá tmou.
Když západ v očích mi plál,
s tebou jsem naposled stál.
I když jsi čekala víc,
přijel jsem tenkrát ti říct.
Že mám tě na každej pád,
jedinou na světě rád.
A pak jsem zase jel dál,
když západ v očích mi plál.
Proč jsem se vracel tak rád,
proč jsem měl touhu se smát.
Když cestou řekli mi Joe,
ta nikdy nebude tvou.
Že láska zmizí jak dým,
to dneska proklatě vím.
Jedno však musím se ptát,
proč jsem se vracel tak rád?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Barbara - Jacques Prévert
Rozpomeň se Barbaro Pršelo bez ustání na Brest toho dne A ty jsi kráčela usměvav...
To kalné ráno - Jaroslav Seifert
(14.9.1937 úmrtní den T.G. Masaryka) Za sto let možná děti našich dětí svým děte...
Vzájemná pomoc
Na nebi mraky zlověstně se tváří, propad teplot z žáru léta veliký. Nenastal ješ...
Rozpomeň se Barbaro Pršelo bez ustání na Brest toho dne A ty jsi kráčela usměvav...
To kalné ráno - Jaroslav Seifert
(14.9.1937 úmrtní den T.G. Masaryka) Za sto let možná děti našich dětí svým děte...
Vzájemná pomoc
Na nebi mraky zlověstně se tváří, propad teplot z žáru léta veliký. Nenastal ješ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva