Láska a žal

Láska a žal

Když srdce úzkostí se svírá,
stačí jen naděje a víra,
když bolest srdce zmocňuje se,
to láska v duši zhmotňuje se.
Vždyť každý učíme se milovat
a místo bráti učíme se dát.

Všechno je totiž navždy spjato
se Zdrojem života
a co zůstává nepřijato
v nás, nemůžeme odevzdat.

A komu bylo mnoho dáno,
ten musí také více odevzdat,
tak je to také s láskou,
čím víc jí dostáváme,
tím víc jí můžeme i dát.

Láska je ale křehká květina,
rozum ji někdy nevnímá
a nedokážem pochopit,
nač milovat, když Lásku nelze uchopit,
jen ve své mysli svírat
a učit se ji vnímat.

Milovat pouze v duši máme,
darovat se zcela
a nic nazpátek nečekat,
jen radost prostou z bytí,
v němž oheň lásky svítí,
tu jiskru živoucí si smíme
v srdci ponechat.

Bůh naplní nás láskou po okraj,
až opustíme tento kraj,
stesk po domově pravém
v svém srdci stále máme
a proto bolest poznáváme
skrze žal,
jímž každý člověk milující
je stále objímán.