Láska kapitána Nema

Svět nikdy není jen černý nebo bílý,
ani sen v němž ocitneš se na chvíli.
Život běží, i když dávno nejsi dítě,
příběhy z pohádek jistě potěší tě.

Vysoké vlny nadnáší deštníky medúz,
v hlubinách oceánu pluje Nautilus.
Pasažér ponorky je jen maličkost má,
řídí ji posádka pod velením kapitána Nema.

Na mořském dně sasanky, korály nechybí,
kolem nás hemží se barevné, vzácné ryby.
Nemo je bájný a krásný pirát všech moří,
lásku mně slibuje, něžně se dvoří.

Můj sen však žádný konec nemá,
ráno mě probouzí polibek toho mého Nema.
K snídani krájím chleba skývu,
chvilku si připadám, jak Alenka v říši divů.

Stále se toulám v ráji půvabném,
nejsem však dívka v říši za zrcadlem.
Když na mě ten můj pak hovoří,
jsem ráda, že doma jsem a ne v moři.