Měl tmavohnědé uhrančivé oči,
králíky z klobouku tahal jenom tak.
Při jeho pohledu se dívkám hlava točí,
byl známého to kouzelníka žák.
Při jeho kouscích v akváriu,
všem napětím tuhla v žilách krev.
Vždyť podívejte, jsem zdráv a žiju,
jen po poutech na rukách pár jizev.
Všechny ženy po něm šílely,
on pro jednu jen oči měl.
Ač slávy zvyklý před ní nesmělý,
když mluvil s ní hlas se mu chvěl.
Pro ni jen tahal růže z klobouku,
a bílou holubičku pro lásku.
Pozval ji na procházku na louku,
vypustil houf půvabných bělásků.
Pak osmělen ji otevřel své srdce,
jen pro tebe teď bude vřele bít.
Na souhlas ho pohladila něžně a lehce,
vždyť láska je ten nejkrásnější cit.
PeopleSTAR (2 hodnocení)