Co patří k sobě

Co patří k sobě již nejde nikdy ztratit,
vždy Tě to může jen obohatit.
Jakmile jednou najdeš co hledáš,
nesmíš to vzdát a říct, že to nedáš.


Když Tvé srdce potká lásku samo,
stává se to, tak to je mě známo.
Stát se pak může naprosto všechno,
možností je totiž nekonečno.


Máš-li žízeň, tak můžeš se napít,
chceš-li trpět, pak můžeš se trápit.
Když však pak potkáš duši své duše,
zjistíš si sama, že Tvé srdce kluše.


Jako divoký plnokrevný kůň,
který nalezl oázu lásky i tůň.
Ten co našel svůj poklad ukrytý,
když v prachu hrabal svými kopyty.


Já a Ty, oba patříme k sobě,
vždy, stále i v jakékoli době.
Co patří k sobě již nejde nikdy ztratit,
nedokáže to nic, nikdo zhatit.


I když život nám míchá své karty,
zavřu oči, políbím Tě na rty.
Ty jsi má duše, skutečná láska,
být v každé myšlence s Tebou něžně laská.


Stát se vždy může takřka cokoli,
v lásce srdce vůbec nic nebolí.
A vše co mohlo být provedeno,
ještě předtím bylo odpuštěno.


Je překrásné co bylo odkryto,
již nehledej, jelito, kopyto.
Nemohu Tě nikdy více ztratit,
vždy se k Tobě mohu jenom vrátit.


Jen s Tebou mohu rozdat svou lásku,
sňala jsi z mých očí černou pásku.
Ten okamžik co potkal jsem Tebe,
vzbudila se láska mě i Tebe.


Co patří k sobě již nejde nikdy ztratit,
vždy Tě to může jen obohatit.
Jen láska a důvěra je života údělem,
já z člověka stal jsem se andělem.