Pastvinou jede dívka na koni,
mladík na cestě čeká a žadoní.
Kdypak budeš má nevěsta,
bydlet k nám pojedeme do města.
Nejsem žádná princezna rozmazlená,
nemohu být tak tvoje žena.
Mé místo je na statku u koní,
marně tvé srdce žadoní.
Také nejsem princ nebo král,
dva roky jsem na tebe čekal.
Ani já nemám bohatého tátu,
do práce nenosím kravatu.
Tebe ráno budí kohout a slepice,
mé místo ve městě ve fabrice.
Stále se jen dohadují velice,
oba jsou dubové palice.
Po hádce jen úsměv ledový,
kdo tohle vyřeší a napoví.
Každý jen své ego laská,
může ještě vydržet a zvítězit láska?
PeopleSTAR (2 hodnocení)