Láska se neztrácí

Nevím, zda mohou se stočit mé kroky
do míst, kde snad je ta pomyslná brána,
která nevede do pekel,
ale věřím celé roky,
že vyvede mne do sluncem zalitého rána.

Čekám snad na nějaký veliký zázrak?
Ne, mně postačí, když usmějí se tvé oči,
dojetím slzami se zamlží mi zrak
a za štěstím, co odchází, můj pohled se stočí.

Vychází slunce a s ním přichází nový den,
rozhází po lukách barevné voňavé kvítí.
Svět všude kolem tebe najednou zdá se jako sen,
na dlouhou cestu za štěstím, zlatem pampelišky svítí.

Rozdej všechnu tu lásku, co v srdci máš,
obšťastni všechny lidičky kolem sebe,
přiznej, zda zadarmo opravdu ji dáš,
odměnou ti bude jen nad hlavou modré nebe.

Modré nebe nad hlavou a klid v duši,
vůbec nelituj, když láska se ti nevrátí.
Snad jenom to srdce stále stejně buší,
ale láska co v něm je, se nikdy neztratí.