Čtyřlístek

Čtyřlístek pro štěstí v památníku založený mám,
zda-li si ještě vzpomeneš, že našli jsme jej spolu?
I ten čas shovívavější snad byl tenkrát k nám,
jen já věřila, že budem k sobě připoutáni, jako loďka k molu.

Už i vzpomínky, jak listy v památníku blednou,
téměř nic nezbylo, co tady bylo kdysi před léty.
Musíme vděčni být, že šťastni jsme byli jednou,
jen kam to štěstí a láska tak rychle odlétly?

Už nikdy se nevrátí, ty nezapomenutelné chvíle,
protože čas nelze vrátit zpět ani zastavit.
Ráda bych šla za štěstím,ale vzdáleno je míle,
že do cíle bych došla, je už těžké jen si představit.

Štěstí nám ale nepřinesl ten čtyřlístek malý
a přesto jako důkaz naší lásky tady zůstává.
Když památník otevřu, vzpomínka za vzpomínkou se valí,
vše dávno je pryč a proto v duši mé klid nastává.

Přesto jsem vděčna za vše, co život mi dal,
to někdo je na tom podstatně i hůře.
Nezlobím se, že to nejdražší nakonec mi vzal,
byla jsem velmi šťastna - kdo to říci může!