Ve snech se mi vracíš

Proč se mi stále ve snech vracíš,
proč každou noc rušíš spánek můj?
Se mnou zbytečně ten čas ztrácíš,
ale když odcházíš - vždycky volám stůj!

Ty víš lásko, že jsem tobě odpustila,
proč jsi ale nedodržel svoje sliby?
Ale už bych tě do svého srdce nepustila,
nechci bych dopustila se stejné chyby.

Láska, štěstí prošly životem nám,
nemáme vůbec důvod nač si stěžovat.
Že nezůstaly tady s námi, za to si můžem každý sám.
Žádnou cenu nemá ani nad tím bědovat.

Když západ rdí se nad vrcholky hor
a celý kraj za chvíli do tmy se ponoří,
na chvíli zapomenem na náš spor
a přesto se často výčitky svědomí vynoří.

Nech už lásku spát a neprobouzej naději,
snad už jsi dávno všechno pochopil,
že není návratu zpět a zázraky se nedějí,
jen ten pohár naší lásky do dna se už nedopil.