Večernice na nebi zářivá hvězdička,
do oken lidí nahlíží zvědavě a vřele.
Zahořela láskou pro pěkného mladíčka,
a ten i pro ni své lůžko stele.
Ty večer vstáváš a on musí jít spát,
kárá ji otec stříbrný Měsíček.
Kdy najdete čas se milovat,
vždyť tolik tobě rovných hvězdiček.
Večer mu svou aurou prohřeji tělo,
vždyť vím, tolik by milovat chtělo.
Nadělal se již dost hloupostí,
ráda bych předala mu své moudrosti.
Paprskem rozumu načechrám vlasy,
by ve snech poznal kouzlo lidské spásy.
Ráno pak jako naděje Vesna,
něžně ho polibkem probudím ze sna.
Po dlouhé noci požádám červánky,
by rosou mu schladily oči a spánky.
Nikdy ať neztratí ze snů vzpomínku,
dokáže vše, co sudičky daly mu do vínku.
PeopleSTAR (2 hodnocení)