Největší přání

Už dávno, dávno nám není dvacet,
mládí je nenávratně za námi,
tak nevím, proč bychom se měli vracet,
se vzpomínkou zaletět zpět - však nedá mi.

Zavzpomínat na krásná, mladá léta,
kdy vlastně pro nás život začínal.
Že máš mně rád - to nejkrásnější byla věta,
život kolem sebe, snad jsi ani nevnímal.

Vše bylo mnohem, mnohem krásnější,
vždyť před námi teprve celý život byl.
Snad i hvězdy se zdály býti jasnější,
na poznání života, v nás dosti bylo sil.

Dnes už je opravdu dávno všechno pryč,
láska i síla se najednou někam vytratí.
Co platné je, když někdo řekne - jenom křič!
Přivolej si mládí, ale tvé lásky se už nevrátí.

Lásky se rozplynuly jak jarní mlhy nad jezerem,
zbylo po nich jen hebké pohlazení na duši.
Dnes už si to opravdu tak neberem,
co ještě čeká nás - to ale nikdo z nás netuší.

Snad právě to je na tom nejlepší,
že nevíme, co v žití nás ještě čeká.
Snad každý má svá přání největší
a to zajistě rád - pro sebe si nechá.