OD OLTÁŘE
Sukýnku ti průhlednou,
sám zlehounka zvednu,
od růžových kalhotek,
nikam se již nehnu.
Tolik štěstí najednou,
půda mizí pode mnou,
kde se vzala prudká vášeň,
již mne nohy nezvednou.
Kalhotky ty nesundávám,
nohavičku prohledávám,
ano je tam krásná skrýš,
co tam schovám uvidíš,
Osika se málo třese,
výkřik blaha v dál se nese,
kdo to slyší nepohne se,
motám se tu jak na plese.
Postýlka je rozvrzaná,
ozývá se náhle sama,
jistě blahem jak já hnaná,
Bláža leží rozcuchaná.
Líbám její hladké tváře,
nejsem hoden bakaláře,
nad námi je velká záře,
s Blážou půjdu od oltáře.
-oho-.
PeopleSTAR (3 hodnocení)