Oheň a voda

Dva živly, které tak rozdílné jsou
a přesto bez nich život na Zemi není.
Když ale do kraje řeky se rozlijou,
pak lidské osudy ošklivě to změní.

Oheň vždycky vodou snadno uhasíš,
opačně už to tak snadné není.
Ohněm přece vodu nikdy nezastavíš.
Kdo potom z nich je lepší sluha - názory to mění.

I dva lidé mohou být jak oheň a voda.
Jeden hoří láskou a dal by život za ní,
druhý ale ten žár necítí a to je škoda,
že koho miloval, najednou tady už není.

Máš-li žízeň, napiješ se čisté vody,
snadno studánku v lese najdeš.
Když ale je ti zima a zebou nohy,
pak zase k ohýnku ohřát se zajdeš.

Voda a oheň dobře nám slouží
a nechceme, by potíže dělaly nám.
Jen někdy člověk po lásce marně touží,
bojí se, že tady nakonec zůstane sám.

Snad láska jednou ve tvém srdci zahoří
a živá voda probudí tě ze spánku.
V krbu oheň praská a pomalu dohoří
a já svoji prosbu posílám po vánku.