Po kolikáté tohle už cítím,
tolikrát, že se sám stydím.
Kolikrát, když se k Bohu modlím,
tak už čekám až omdlím.
Tuším, že mi něco chybí,
doufám, že nejsem samolibí.
Mé tělo slábne, duše chřádne,
stále více, a není dne,
kdybych cítil zlepšení,
mého srdce zatčení.
Tak tu stále doufám,
že tu někdo bude,
kdo ke mě přibude,
říct to si však netroufám.
Třeba je to můj úděl,
vytrpět si tento příděl,
samoty a smutku,
temnoty a zármutku.
Třeba je to prostě dané,
třeba je to prohrané.
Tak tu stále čekám,
k osudu poklekám.
PeopleSTAR (8 hodnocení)