Tvých vlasů pramínek,
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva