Přece jen... Byl máj... květnový večer... lásky čas... básník pod Lunou klečel... vánek na loutnu hrál... on by rád své milé slyšel hlas... proto slova lásky hledá. aby mohl je dát... A Luna bledá jen mlčí a oblohou pluje... on slovy se mučí... plný beznaděje... Už slyší její kroky... už slyší její smích... vánek šeptá mu básně sloky... když dívka zjevila se - rázem ztich... a básník? Usmívá se... přece jen tu báseň napsat stih...