PŘÍBĚH

V jedné ulici bydleli spolu,
do stejné školy chodili,
v zimě na sáních jezdili dolů,
později se za ruku vodili.

A tak láska kvetla a čas plynul,
vychodili spolu i střední školu,
každý nezdar je ale minul
a tak zůstávali stále spolu.

Jak překrásné je mládí,
když dva se rádi mají,
k lumpárnám je to stále svádí
a v noci, překrásné sny se zdají.

A nejednou svatební zvony zvoní,
z kostela jde svatební průvod.
Rozhodl se dobře - rozhodl se pro ni,
vždyť k tomu - měl pádný důvod.

Do roka už v kočárku holčičku vozili,
byly na ni všichni právem pyšni!
Překrásné chvíle s ní vždy prožili,
o takovém štěstí, vždycky snili.

Dnes už jsou dědeček s babičkou,
zase vnoučata v kočárku vozí
a vzpomínají, jak chodil chlapeček s holčičkou
s tou, co měla ten krásný pas vosí.

















každý nezdar je ale minul
a tak zůstávali stále spolu