Půlnoc hraje na klavír melodii noci,
hvězdy skotačí kolem měsíce jako děti,
měsíční paprsky se nechávají vznášet křídly,
buší do okenic, zda-li nemohou vstoupit.
Měsíční víla v hávu čarodějnice kouzlí sny,
princ pokládá sladkou pusu na její rty,
hladí jí hřbetem ruky na tváři, po šíji,
slza blaha se třpytí v koutku Malému princi.
Horká tma se rozlila po pokoji do všech koutů,
Princ a princezna jako jedno tělo hledící k nebesům,
pozorujíce anděly jak se vracejí zpátky domů,
padajícím z křídel peří na zem samotným občanům.
Tmu plnila něžná slova a meluzína zpoza dveří,
čas se zastavil, už nikdy nechtěl dojít k svému cíli,
Pošeptal princezně do ucha nejtajnější city,
políbil ji, usnul v ní, princezna sní.
PeopleSTAR (3 hodnocení)