Proč?! :(

Tebe jsem strašně moc milovala,
každému jsem nadávala.
Několikrát jsem ti to říkala,
do teto doby,abych za to pikala.

Kdybych si s tebou o tom nepovídala,
tak bych se to postupem času stejnak dovídala.
Ale mrzí mě,že si byl až moc upřímný
a řekl mi jasně Ne.

Byla jsem dojmutá,
ale před tím hodně napnutá.
Proč jen se to stalo,
ani jsi ode mne nedostal vynadáno.

Vždyť víš ,jak tě miluji.
Já ti od z celeho srdce slibuji,
Že ti budu věrná,i když vím,
že si se už vyjadřil.

Vyjadřil ses tak,
až mě trefil šlak.
Jsem docela v šoku,
až mě hrozně bolí v boku.

Ach proč se to jen stalo?
Že by mi nebylo přáno?
A nebo je to od boha dáno?
Ale není to vědecky dokázáno.

Škoda,že s tebou nemohu být.
A já chtěla s tebou celý svuj život žít.
Ty si ten sen o kterém si sniji,
ale však na venek pomalu hniji.