Odpouštím, ale zapomenout nemohu,
pochopit - proč je to tak těžké!
Občas se k milování přemohu,
přesto tvé dotyky jsou tak hebké.
Proč nemohu se s tebou rozloučit,
sama sebe často se ptám,
že jednou odejdu - nelze vyloučit
a kdysi to byla láska jako trám.
I všední dny měly své kouzlo,
v noci nás navštívila polární záře,
do pokoje na chvilku štěstí vklouzlo,
nedočkavostí hořely mé tváře.
Co prožili jsme šťastných let,
na ně jen vzpomínky zůstanou,
teď tvé rty chladí jako led
a jednou i líbat mé rty přestanou.
S láskou všechno odchází,
tak ráda bych ji zdržela,
život byl jednou velkou extází
i poslední naděje najednou shořela.
pochopit - proč je to tak těžké!
Občas se k milování přemohu,
přesto tvé dotyky jsou tak hebké.
Proč nemohu se s tebou rozloučit,
sama sebe často se ptám,
že jednou odejdu - nelze vyloučit
a kdysi to byla láska jako trám.
I všední dny měly své kouzlo,
v noci nás navštívila polární záře,
do pokoje na chvilku štěstí vklouzlo,
nedočkavostí hořely mé tváře.
Co prožili jsme šťastných let,
na ně jen vzpomínky zůstanou,
teď tvé rty chladí jako led
a jednou i líbat mé rty přestanou.
S láskou všechno odchází,
tak ráda bych ji zdržela,
život byl jednou velkou extází
i poslední naděje najednou shořela.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva