Už si ani nevzpomínám,
kdy naposledy jsme se potkali,
přichází spánek, vše pozhasínám,
co vše za život jsme získali.
Jen ulehnu na polštář,
jakoby spánek někam odešel,
stavěla jsem si pro sebe oltář,
teď soudný den můj nadešel.
Bojím se, že mě odsoudíš
i když na to nemáš právo,
kam v myšlenkách až zabloudíš?
Takhle přemýšlet, není někdy zdrávo.
Proč naše cesty se nesetkají,
když snad si nic jiného ani nepřeji,
jen pomalu pramínky lásky přitékají,
pak se stanou mohutnou peřejí.
Dočkám se, že mi odpustíš?
Pak zase budu klidně spát,
své kořeny u mě zapustíš,
už se nebudu o lásku bát.
kdy naposledy jsme se potkali,
přichází spánek, vše pozhasínám,
co vše za život jsme získali.
Jen ulehnu na polštář,
jakoby spánek někam odešel,
stavěla jsem si pro sebe oltář,
teď soudný den můj nadešel.
Bojím se, že mě odsoudíš
i když na to nemáš právo,
kam v myšlenkách až zabloudíš?
Takhle přemýšlet, není někdy zdrávo.
Proč naše cesty se nesetkají,
když snad si nic jiného ani nepřeji,
jen pomalu pramínky lásky přitékají,
pak se stanou mohutnou peřejí.
Dočkám se, že mi odpustíš?
Pak zase budu klidně spát,
své kořeny u mě zapustíš,
už se nebudu o lásku bát.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
PROBOUZÍM SE S NADĚJÍ ...
Probouzím se s nadějí, že přijdeš večer zas. Vím, že zázraky se nedějí, chce t...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Toužím po horském prameni rtů. Vytlačíš mne až na okraj skály ... Ztrácí se tam...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Jsi se mnou na bílém stole dvě paže a v záhoně melodie kvetou do nádherné řeky ....
Probouzím se s nadějí, že přijdeš večer zas. Vím, že zázraky se nedějí, chce t...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Toužím po horském prameni rtů. Vytlačíš mne až na okraj skály ... Ztrácí se tam...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Jsi se mnou na bílém stole dvě paže a v záhoně melodie kvetou do nádherné řeky ....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva