Už si ani nevzpomínám,
kdy naposledy jsme se potkali,
přichází spánek, vše pozhasínám,
co vše za život jsme získali.
Jen ulehnu na polštář,
jakoby spánek někam odešel,
stavěla jsem si pro sebe oltář,
teď soudný den můj nadešel.
Bojím se, že mě odsoudíš
i když na to nemáš právo,
kam v myšlenkách až zabloudíš?
Takhle přemýšlet, není někdy zdrávo.
Proč naše cesty se nesetkají,
když snad si nic jiného ani nepřeji,
jen pomalu pramínky lásky přitékají,
pak se stanou mohutnou peřejí.
Dočkám se, že mi odpustíš?
Pak zase budu klidně spát,
své kořeny u mě zapustíš,
už se nebudu o lásku bát.
kdy naposledy jsme se potkali,
přichází spánek, vše pozhasínám,
co vše za život jsme získali.
Jen ulehnu na polštář,
jakoby spánek někam odešel,
stavěla jsem si pro sebe oltář,
teď soudný den můj nadešel.
Bojím se, že mě odsoudíš
i když na to nemáš právo,
kam v myšlenkách až zabloudíš?
Takhle přemýšlet, není někdy zdrávo.
Proč naše cesty se nesetkají,
když snad si nic jiného ani nepřeji,
jen pomalu pramínky lásky přitékají,
pak se stanou mohutnou peřejí.
Dočkám se, že mi odpustíš?
Pak zase budu klidně spát,
své kořeny u mě zapustíš,
už se nebudu o lásku bát.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva