Slepovaná láska

Rozbitý hrneček i když slepený,
není už vůbec, co kdysi býval.
Stejné je to i sláskou - i když
strašně dávno, rád jsi mne přece míval.

To bylo tenkrát, dnes z ní jen střepy zbyly.
Neslepuj lásku a už nikdy nevolej ji nazpátek!
Že moc dobře nám bylo a rádi spolu jsme byli,
bohužel od té doby uběhl nějaký ten pátek.

Snad nikdy neslepíš ty střepy lásky,
myslíš si, že smůla tě stále provází.
Vždyť můžeš mít i jiné krásky
i když se můžeš opět topit v nesnázích.

Musí ti nakonec stačit jen vzpomínky,
na tu lásku, co tak náhle odešla.
Vzpomínky teď tlačí tě jak kamínky
a pro tebe zase nová kapitola nadešla.

Vše, co krásné bylo i láska někdy odejde přece,
rád bys jí do cesty postavil pevné hráze.
Jenomže ona uplyne rychle, jako ta voda v řece
a čím rychleji zapomeneš - pak bude ti i snáze.

Střepy přece znamenají štěstí,
ale to v lásce ani trochu neplatí.
Už ale nám lepší osud hvězdy věští,
za lásku snad slzami každý zaplatí.