Tak stárnou ...
Muž
těžkou rukou,
navykle, mezi Co nespíš a Čti si,
ji v posteli objeme, ale neřekne už¨
Má drahá ani Má lásko, jak kdysi.
A žena si zvykla. Jen někdy, když bodá
trnem nespavým lítost, vzdychne si Ach!
A zrcadlo tiché jak voda
se zkalí po slzách.
Muž
těžkou rukou,
navykle, mezi Co nespíš a Čti si,
ji v posteli objeme, ale neřekne už¨
Má drahá ani Má lásko, jak kdysi.
A žena si zvykla. Jen někdy, když bodá
trnem nespavým lítost, vzdychne si Ach!
A zrcadlo tiché jak voda
se zkalí po slzách.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ODKUD? - Jaroslav Vrchlický
Odkud jen se bere síla v nás, stokrát zdeptána, že vstane zas? Je to úděl božstv...
SLOVO - Jaroslav Vrchlický
Lidské slovo málo platí, nejbližší je chvíle zchvátí. Lidské slovo v duše bědnu...
ZMĚNĚNÁ BARVA - B. Mathesius
Vlasy mé přec jak eben jsou černé, změnily barvu snad v očích tvých? To jenom na...
Odkud jen se bere síla v nás, stokrát zdeptána, že vstane zas? Je to úděl božstv...
SLOVO - Jaroslav Vrchlický
Lidské slovo málo platí, nejbližší je chvíle zchvátí. Lidské slovo v duše bědnu...
ZMĚNĚNÁ BARVA - B. Mathesius
Vlasy mé přec jak eben jsou černé, změnily barvu snad v očích tvých? To jenom na...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva