Už dávno slunce zašlo za hory,
krajina utichá a jde spát.
Jen z dáli slyšíš ševelit stromy
a tak nech si o veliké lásce zdát.
Nastává krásná letní noc,
pro milující jako stvořená.
Má velkou čarodějnou moc,
ale proč jsou naše srdce zavřená?
Po noci přijde zase svítání,
sluníčko se na svět usměje,
dá ti na tvář sladké políbení.
Alespoň na chvíli tvé srdce zahřeje.
Nic však netrvá věčně,
západ rudou barvou hoří,
pohladí tě naposled paprsky něžně
a pak k spánku si hlavu složí.
Tak to jde den co den,
jen láska odnikud nepřichází.
To mně sluníčko hřeje jen,
láska k nám cestu nenachází.
Z
PeopleSTAR (31 hodnocení)