Jak často, lásko, sladká hudba zní
z nástroje, co se štěstím celý chvěje,
zatím co prsty miluješ se s ním
a struny slastí úpí roztouženě,
jak často závidím pak klávesám,
že bez okolků líbají tvé dlaně,
já rty tu něžnou žeň chtěl sklízet sám
a ne tu stát a studem rudnout za ně.
Klávesami by chtěly být mé rty,
pak bys je něhou obdařila snad,
dřevo je na tom líp než já, když ty,
co dřevu dáš, mým rtům chceš odpírat.
Těm drzým klapkám nesmí všechno zůstat,
jim prsty dáváš, mně dej svoje ústa.
z nástroje, co se štěstím celý chvěje,
zatím co prsty miluješ se s ním
a struny slastí úpí roztouženě,
jak často závidím pak klávesám,
že bez okolků líbají tvé dlaně,
já rty tu něžnou žeň chtěl sklízet sám
a ne tu stát a studem rudnout za ně.
Klávesami by chtěly být mé rty,
pak bys je něhou obdařila snad,
dřevo je na tom líp než já, když ty,
co dřevu dáš, mým rtům chceš odpírat.
Těm drzým klapkám nesmí všechno zůstat,
jim prsty dáváš, mně dej svoje ústa.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Chtěla bych být lesní vílou - Martina Daňková
Chtěla bych být lesní vílou, co tvář má stále milou. Tančící beze spěchu, na mec...
Ojedinělé dny - Boris Pasternak
Ve vzpomínkách mi utkvěly všechny dny zimních slunovratů - každý tak ojedinělý, ...
Sonet o malování - Ondřej Grebík
Rád bych zkusil něco nové volba padla na sonet nebe bylo ráno rudé cítím se jak ...
Chtěla bych být lesní vílou, co tvář má stále milou. Tančící beze spěchu, na mec...
Ojedinělé dny - Boris Pasternak
Ve vzpomínkách mi utkvěly všechny dny zimních slunovratů - každý tak ojedinělý, ...
Sonet o malování - Ondřej Grebík
Rád bych zkusil něco nové volba padla na sonet nebe bylo ráno rudé cítím se jak ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva