Jak často, lásko, sladká hudba zní
z nástroje, co se štěstím celý chvěje,
zatím co prsty miluješ se s ním
a struny slastí úpí roztouženě,
jak často závidím pak klávesám,
že bez okolků líbají tvé dlaně,
já rty tu něžnou žeň chtěl sklízet sám
a ne tu stát a studem rudnout za ně.
Klávesami by chtěly být mé rty,
pak bys je něhou obdařila snad,
dřevo je na tom líp než já, když ty,
co dřevu dáš, mým rtům chceš odpírat.
Těm drzým klapkám nesmí všechno zůstat,
jim prsty dáváš, mně dej svoje ústa.
z nástroje, co se štěstím celý chvěje,
zatím co prsty miluješ se s ním
a struny slastí úpí roztouženě,
jak často závidím pak klávesám,
že bez okolků líbají tvé dlaně,
já rty tu něžnou žeň chtěl sklízet sám
a ne tu stát a studem rudnout za ně.
Klávesami by chtěly být mé rty,
pak bys je něhou obdařila snad,
dřevo je na tom líp než já, když ty,
co dřevu dáš, mým rtům chceš odpírat.
Těm drzým klapkám nesmí všechno zůstat,
jim prsty dáváš, mně dej svoje ústa.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Nebe promlouvá
Obloha se stále mění, hledáš zřejmé vysvětlení. Jemná pírka na horizontu, čekej ...
Když se dnes večer nevrátím - Miloň Čepelka
Když se dnes večer nevrátím tak neplač Já půjdu hledat poztrácené verše k potoků...
Vodní tříšť - Jarek Rojíček
Odpoutal se z vršku vlny, jako plachta, větru plný, nadouvá se, létá vzduchem, v...
Obloha se stále mění, hledáš zřejmé vysvětlení. Jemná pírka na horizontu, čekej ...
Když se dnes večer nevrátím - Miloň Čepelka
Když se dnes večer nevrátím tak neplač Já půjdu hledat poztrácené verše k potoků...
Vodní tříšť - Jarek Rojíček
Odpoutal se z vršku vlny, jako plachta, větru plný, nadouvá se, létá vzduchem, v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva