Tak dlouho někdo z nás se načeká,
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se přeženou
a do tmy svítí bílý sen a se.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její tiskneš na prsten.
Usměj se, lásko, třeba slzami,
když jméno vepsali jsme ke jménu,
my dnes to zlaté slunce nad námi
vzali jsme do dvou našich prstenů.
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se přeženou
a do tmy svítí bílý sen a se.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její tiskneš na prsten.
Usměj se, lásko, třeba slzami,
když jméno vepsali jsme ke jménu,
my dnes to zlaté slunce nad námi
vzali jsme do dvou našich prstenů.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SOBOTNÍ NOC - Oldřich Vyhlídal
Jak dlouho jsem už ženu neobjal! Odpusťte, verše, sbírám vás jak klásky okolo sn...
STAŘÍ SVĚDKOVÉ - Virgil Teodorescu
Znovu je v Praze noc. Zas minul jeden ze dnů táhnoucích za sebou přes hory modrý...
PÍSNIČKA - František Halas
Had s korunkou a Meluzína v tom lese stříbrném. Sněhurku záblo, ó ta zima v tom ...
Jak dlouho jsem už ženu neobjal! Odpusťte, verše, sbírám vás jak klásky okolo sn...
STAŘÍ SVĚDKOVÉ - Virgil Teodorescu
Znovu je v Praze noc. Zas minul jeden ze dnů táhnoucích za sebou přes hory modrý...
PÍSNIČKA - František Halas
Had s korunkou a Meluzína v tom lese stříbrném. Sněhurku záblo, ó ta zima v tom ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva