Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Emílie (2)
Logo
Ten den překrásný
<>
icon 23.12.2021 icon 15x icon 1396x
Ten den byl překrásný, ten nejkrásnější v mém životě, ten den byl jako sen, dnes zdá se mi.
Den, kdy objevil jsem, svou lásku, tu nejkrásnější na zemi.
Ten den počasím nevlídný, změnil život můj
tak smutný a neklidný.


Ten den našel jsem smysl mého života.
Ten den, po době dlouhé, já našel v sobě odvahu!
Odvahu mužům danou od boha, odvahu bojovat a nevzdat se. Odvahu vztáhnout ruku po kráse.
Odvahu s ženou mého srdce, s ženou mého života, odvahu s ženou snů mých, setkat se.


Ten den byl úžasný, ten nejúžasnější v mém životě, ten den jsem poznal poprvé, jak oči Tvé překrásné vášní a láskou se rozzářily, jak milovat Tě, vášnivě milovat Tě je nádherné.
Ten den navždy chci do srdce si vrýt,
vždyť i dítě chce den narození svého, v paměti mít.
Ten den byl i já narozen. Jak narodit se dospělý muž může?
Odpoví Ti snadno ten, kdo trhal rukou holou, pro lásku svou, pro lásku svého života růže.


Ten den vášní a láskou k Tobě opojen, já dal si cílů mnoho,
né všechny ve své pýše, splnil jsem do jednoho.
A jen Tvůj půvab, Tvůj šarm v Tobě vrozený, jež zdobí královny a krále.
Já vděčný jsem jí za možnost, býti při Tobě, býti s Tebou stále.


Ten den překrásný, ten nejkrásnější v mém životě, nikdy se nevrátí, není šance, navzdor veršům mým,
já po něm smutnit nechci, to raději pro svou královnu, královnu mého srdce,
zas chci být mužem se ctí.
Tu čest já snad neztratil, je v mé duši, jen přemohla jí pýcha,
snad zavčas jsem to rozpoznal, i fakt, že láska
není jen těla touha.


Já za ten dar nádherný, Vášeň a Lásku k Tobě, upřímně Ti děkuji.
Díky bohu, dnes už vím, že dar je to navždy.
Jen muž, kterému v očích vášeň a láska zajiskří, je hoden Tvojí úcty
muž, jehož slovo je, synonymem pravdy.
Jen muž v pravdě takový, má čest, má hrdost, milovat Tě navždy.


Moje lásko, má nejdražší, má drahá Kaťuško, možná né vždy, takovým já zdám se být,
tím mužem Tvého srdce, mužem Tvého života, tím mužem z Tvých románů, příběhů z dob minulých.
Kam tak ráda, vždyť já to vím, odcházíváš o svém muži, muži Tvého života, odcházíváš sladce snít.
Tím mužem odvážným, co zemřel by rád, pro Tvé srdce, pro Tvou čest v boji,
za šanci získat přízeň Tvou, jen nebýt nikdy tím,
kdo zemřít pro Tebe se bojí!


Já s nimi, má nejdražší, lásko má, soupeřit v tom nemohu,
mým soupeřem je tento svět, ten nepřející svět, co nepřeje hrdinům.
Kdy dnešní hrdí mužové, brání své ženy těly svými, chodí v drahých oblecích,
místo meče rozum bystrý, nebo v rukách řemeslný um.
Já mohu se stát v tomto světě, kde odvaha je vzácnost ryzí,
mužem Tvého srdce, mužem Tvého života, mužem Tvých snů, muže konečně vhodného pro Tebe, přestože u boku mého, nikdy meč nevisí.


Vzdor mým, né zrovna zdravým, jak zdá se,
myšlenkovým pochodům,
bojovat chci za Tvou přízeň a za Tvou čest, bojovat chci o Tvé srdce, bez milosti, bez náklonnosti k podvodům.
Já ukáži Ti čisté srdce, ukáži Ti svou hrdost, vím, že na čase je už.
Pokud chci být ve Tvých očích, čestný, přímý, prostě muž!


Všechno, co noc celou, pro Tebe já, lásko, psal,
je snaha trošku nesmělá, vyznat Ti cit a potěšit Tě
a svojí Vášeň a Lásku k Tobě, chci Ti dát, jako doživotní dar.


Ale já tím také chci slib Ti složit, přiznávám se
za vzor hrdiny, muže Tvého srdce, muže Tvého života a muže snů Tvých já si vzal.
Zde slibuji Ti, má nejdražší, má lásko, prosím, smích svůj pro teď, odlož.
Že od dnešní noci, kdy píši tato slova, slova něžná, slova upřímná.
Že od této tmavé noci, kdy Ti skládám, těchto rýmů, něžných rýmů pár.
Jež verši a snad i básní, tak neskromně nazývat bych si je přál.


Chci být mužem Tvého srdce a mužem Tvého života, chci být mužem ze Tvých snů, snad mou prosbu pochopíš,
když v mém boji o Tvé srdce a Tvou čest, když v mém boji o Tvou lásku omdlévat mne uvidíš.
Moje srdce v tuto chvíli snad bude někdy nejisté,
podpory Tvé chce se dočkat, třeba jenom pohledem.
Vždyť bojuji o Tvou čest a Tvé srdce, vždyť bojuji za lásku k Tobě, za život šťastný, který jednou spolu prožijem.


Už nikdy nepocítíš, šrámy na těle, šrámy v sobě,
pomocnou ruku Ti chce muž Tvého srdce a muž Tvého života podat, komu, přece Tobě.
Jen dopřej muži zamilovanému, muži Tvého snu, muži Tvého života, co chlapcem se cítit chce.
Dopřej však mu trochu času, než doznáš na něm pozitivních změn.
Ač stvořil příběh náš, mistr péra, mistr nad mistry,
však stvořený je na papíru list, rozpadnout se nemůže,
Vášeň a Láska, má nejdražší, všechno zlé přemůže.


Je čas slovo své ukončit, bohyni veršů už dát klid.
Miluji Tě, má nejdražší, má Kaťuško a jako vždycky, při Tobě, už chci být!
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
Co patří k sobě
Co patří k sobě již nejde nikdy ztratit, vždy Tě to může jen obohatit. Jakmile j...

Co je to láska?
Možná je to pocit, možná je to jenom sen, každý to chce nosit, v srdci svém jen....

Jak jsi to udělala?
Mám Tě pořád ve svých myšlenkách, mám Tě i ve vzpomínkách, prostě Tě mám všude, ...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).